Čím je naše společnost technologicky pokročilejší, tím častěji saháme po přírodním řešení našich neduhů. Je to poměrně logická úvaha. V době, kdy nezvedáme oči od obrazovek telefonů a počítačů, kdy se přemísťujeme auty, vlaky a letadly, kdy o nás technologie už vědí téměř vše, se v případech, kdy toho máme už moc, rádi uchylujeme zpět k přírodě. Chceme v ní pobývat, ale chceme také, aby nás léčila. Jak jinak také léčit neduhy, které vznikají nadužíváním technických vymožeností?
Při snaze vrátit se do lůna přírody často hledáme její nejautentičtější podobu. Cestujeme na ta nejpůvodnější místa ještě nezničená člověkem, chceme jíst bio farmářskou zeleninu a ovoce s minimálním obsahem chemikálií a v případě léků a doplňků stravy chceme ideálně přírodní preparáty. To vše je mnohdy naprosto logické. Vztah mezi lidmi a přírodou je ale často mnohem komplikovanější, než by se mohlo zdát, a tak někdy i ta nejpřírodnější řešení nejsou odpovědí na naše otázky.
Ve spolupráci přírody a člověka
Asi bychom třeba jen stěží řekli, že jedny z nejrozmanitějších ekosystémů na světě vznikají na místech, kdy člověk kooperuje s přírodou po tisíce let. Klasickým příkladem je louka, která je sekána nebo spásána jen několikrát ročně, což umožňuje, aby se zde květiny vysemenily a zároveň jsou tak rostliny chráněny před většími stromy a keři, které by se zde časem usídlily a zahubily kvetoucí rostliny. Nakonec tak spoluprací člověka a přírody vznikne něco krásného a bohatého, co by samo v našich zeměpisných šířkách normálně nevzniklo.
Obdobně tomu je i v potravinových doplňcích. Často hledáme tu nejpřírodnější esenci, ale někdy jsou řešení podobná dobře udržované zahradě mnohem účinnější. Příkladem může být současný hlad po vitaminu D. Ten získáváme ze slunce a dále z ryb, mléčných výrobků a některých dalších zdrojů. Pokud bychom chtěli to nejpřírodnější řešení, měli bychom sníst 200 g divokého lososa denně. Představte si ale, co by to udělalo s naším ekosystémem, kdyby všichni obyvatelé naší planety s nedostatkem vitaminu D měli právo jíst 200 g lososa denně?
Rozkvetlá louka
Naopak řešení, které spadá do stejné kategorie jako rozkvetlá louka, může přijít s mnohem udržitelnějším a šetrnějším nápadem, i když není ten nejpřírodnější. Vitamin D v našich výrobcích se proto vyrábí z lanolínu (z ovčí vlny) ozařováním ultrafialovým spektrem (tedy nahrazujeme slunce). Vitamin je syntetický, což ale umožňuje dostat jej v dostatečných dávkách a za rozumné ceny k široké populaci, která by jinak trpěla jeho nedostatkem.
Rozhodně tím nechceme říct, že přírodní preparáty nejsou tak účinné, jako ty vymyšlené v symbióze člověka a přírody, ale musíme myslet i na trvalou udržitelnost a ochranu přírodních zdrojů. I v našich přípravcích většinou máme přírodní složky, právě proto, že jsou pro organismus lépe přirozené, a proto bývají účinnější než ty syntetické. Jak už to ale v životě bývá, nic není černobílé, proto je třeba diferencovat a stejně, jako to děláme i my v našich přípravcích, hledat vždy to optimální řešení, které nám dává maximální efekt, ale zároveň je šetrné k našemu okolí.
Naše produkty s vitaminem D:
Foto Annie Spratt, marine Dumay z Unsplash
