Laktoferin je dobře znám pro své antimikrobiální a imunomodulační schopnosti. Je obsažen ve většině tělesných sekretů, nejvíce ho ale obsahuje kolostrum a mléko.
Laktoferin je považován za prostředníka, který spojuje vrozenou a adaptivní imunitní odpověď organismu. Proto je zásadní součástí přirozené výživy novorozenců. Jméno získal laktoferin pro svoji schopnost vázat železo. Tím, že udržuje v organismu jeho rovnoměrnou hladinu, pomáhá předcházet anémii.
Laktoferin a kostní hmota
Méně se však ví, že tato mléčná bílkovina hraje významnou roli v růstu kostní hmoty. Dle výzkumů novozélandského týmu, vedeného profesorkou Jillian Cornish z aucklandské university, stimuluje laktoferin tvorbu a diferenciaci kostních buněk – osteoblastů a prodlužuje jejich život. Na druhou stranu inhibuje tvorbu osteoklastů, buněk zodpovědných za kostní resorpci, což vede ke snížení počtu buněk, které mohou aktivně kost odbourávat. Již vytvořené osteklasty však neovlivňuje. Laktoferin, jako pomocná látka, přinesl také vynikající výsledky při stabilizaci kostí v případě zlomenin, čímž urychluje hojení kosti. Proto můžeme považovat laktoferin za esenciální faktor stabilizace kostní tkáně, jehož význam není zatím plně doceněn.
Vzhledem k těmto výše uvedeným vlastnostem může být laktoferin užitečný pro jedince, kteří jsou ohroženi řídnutím kostí. Ideální je kombinovat tuto bílkovinu s dalšími látkami, které ovlivňují remodelaci kostní hmoty. Těmi jsou jsou vitaminy K2 a D, samozřejmě za současného dostatečného příjmu vápníku v potravě nebo v doplňcích.
Výroba laktoferinu
Pro účely použití v doplňcích stravy se laktoferin vyrábí z kravského mléka. Na podporu imunity se často používají přípravky obsahující kolostrum, kde je laktoferin také obsažen. Pokud chceme využít anabolický účinek na kost, používáme lakroferin získávaný z kravského mléka. Vzhledem k obsaženému množství v jednom litru mléka je jeho výroba nákladná a světová poptávka po této surovině velká, takže laktoferin je velmi ceněná surovina. Největšími producenty laktoferinu jsou tradiční producenti mléka jako je Austrálie, Nový Zéland, Irsko, Holandsko atd.
Femoralex D+
Právě proto jsme jako první na našem trhu přišli s doplňkem stravy Femoralex D+. Ten kombinuje osvědčené látky, které mají nezastupitelnou roli v kostním metabolismu, tedy vitaminy D3 a K2. Ty jsou navíc doplněny látkou, která se s nimi skvěle doplňuje a přispívá v kosti k vytváření mřížek, kam se může ukládat vápník. Femoralex D+ vedle laktoferinu, obsahuje i nejčistší přírodní vitamin K2, vyráběný z natta (fermentovaný produkt ze sóji).
Pokud se podivujete nad tím, že Femoralex D+ neobsahuje vápník, který je hlavní složkou kosti, je pro to jednoduché vysvětlení. Pokud jsou vitamin K2 a vápník v jedné tabletě, vápník nepříznivě ovlivňuje stabilitu vitaminu K2 a způsobuje jeho zásadní úbytek.
Vápník a vitamin K2
Navíc, člověk často přijímá vápníku dostatek (ať v potravě nebo doplňcích). Ten ale nemůže být správně využit, pokud v organismu chybí vitamin K2, který aktivuje bílkovinu osteokalcin, zodpovědnou za ukládání vápníku do kostí. Tento jev se nazývá kalciový paradox. Vápník kolující v krvi se nemůže uložit do kostí a tělo jej proto ukládá do cév a měkkých tkání. Tomuto nežádoucímu jevu zabrání dostatečná konzumace vitaminu K2. V běžné potravě ho však máme málo, protože je obsažen jen ve fermentovaných potravinách, např. tvrdých sýrech nebo kysaném zelí. Dle mnoha provedených studií je denní dávka vitaminu K2 45 mcg dostatečná pro pozitivní účinek na metabolismus kosti, ale na druhé straně v tomto množství neovlivňuje srážlivost krve, takže přípravek mohou bez obav užívat i lidé na warfarinu.
Kombinace laktoferinu, vitaminu K2 a D je určena jednak na urychlení hojení zlomenin, na druhé straně může být také řešením pro všechny, kdo jsou ohroženi řídnutím kostí. To se týká hlavně žen po menopauze.
Jillian Cornish, Dorit Naot Lactoferrin as an effector molecule in the skeleton; Biometals. 2010 Jun;23(3):425-30.
Cornish J et al, Lactoferrin is a potent regulator of bone cell aktivity and increases bone formation in vivo, Endocrinology, 2004; 145(9):4366–4374
Photo by Annie Spratt, Seiya Maeda, Angelina Litvin on Unsplash
