Účinné látky, které jsou v doplňcích stravy, jsou často drahé. Je to jednak tím, že ověření jejich účinnosti a s tím spojený výzkum, zabraly mnoho let, peněz a vědeckých kapacit. Další drahou položkou jsou samotné suroviny a kontrolovaný způsob výroby, který zaručuje kvalitu výsledného produktu.
Jsou tu ale i doplňky stravy, které si můžeme sami obstarat z přírody. To jsou například některé vitaminy, které si během roku můžeme na celou sezónu nachystat sami doma, např. vitamin C v různých podobách (od sušeného šípku přes kysané zelí).
Pak je tu ale něco, co můžeme využívat jako léčebnou metodu každý den, je to naprosto zdarma a nevyžaduje to žádnou námahu. Asi už tušíte, že se jedná o spánek.
Proč spíme?
Mnoho z vás už pravděpodobně četlo nebo alespoň slyšelo o knížce Mathew Walkera „Proč spíme“. Autor, působící na americké universitě Berkeley, sepsal působivou a pro lajky poměrně odbornou knihu, ve které se dle nejnovějších výzkumů snaží dokázat, že zanedbáváním spánku si velmi škodíme. Spánek ovlivňuje naši paměť, imunitní systém, kardiovaskulární systém, lépe díky němu zvládáme nemoce. Ve zkratce, současná věda nám naprosto jasně dokazuje, že ochuzováním se o spánek v každém věku neprospíváme svému tělu.
Dalo by se říci, že hlavním bodem, proč tomu tak je, jsou podle Walkera různé fáze, kterými náš mozek musí během spánku projít. Během těchto fází se střídá REM fáze a NREM fáze, přičemž každý z těchto úseků má naprosto zásadní vliv na naši paměť, regeneraci těla a odpočinek. V případě, že máme spánek dlouhodobě zkrácený (ideálně bychom měli spát nejméně 7 až 8 hodin denně, pokud spíme 6 hodin a méně, vystavujeme se vážnému nebezpečí) připravíme se o některé úseky spánku a naše tělo tak nestihne správně regenerovat, což má z dlouhodobého hlediska důsledky na naše zdraví včetně nemocí jako Alzheimer, infarkt myokardu, rakovina, diabetes a obezita. (Walker obzvláště připomíná Ronalda Reagana a Margareth Thatcherovou, kteří oba svorně tvrdili, že mohou spát jen čtyři až pět hodin denně a zbytek času mohou věnovat své práci – oba skončili s Alzheimerovou chorobou).
Každý máme jiné možnosti
Samozřejmě každý z nás máme jiné možnosti ohledně spánku. Někdo musí pracovat na směny, někdo musí velmi brzo ráno vstávat, někdo naopak musí ponocovat a někdo má malé děti. Někdo má trápení, které nějakou dobu potrvá. Tedy ne každý má tu možnost se klidně celou noc vyspat. Pak jsme tu ale my, kteří tu možnost máme, ale často oddálíme čas spánku o pár minut, ještě jedno video a v důsledku toho se pak pravidelně dostáváme do postele později, než bychom chtěli. Jinými slovy, pro jistou část populace je oželení spánku naprosto vědomé rozhodnutí, kterým se o blahodárný spánek připravujeme, což ve výsledku může ovlivnit naše zdraví z dlouhodobé perspektivy.
Špatné spací návyky
Je to vlastně rozhodnutí, které patří do podobné kategorie jako například nedostatek pohybu, špatné stravovací návyky, tedy věci, se kterými může část populace něco dělat, ale díky své vlastní pohodlnosti nechce. A obdobně jako u špatných stravovacích návyků nebo nedostatku pohybu, ze začátku si neuvědomujeme, že naše tělo chátrá. Na situaci si zvykneme a vlastně nám už ani nepřipadá, že bychom mohli být odpočatější, mít lepší imunitu, rychlejší reakce a více si pamatovat.
Pokud se rozhodneme, že se svým spánkovým režimem chceme něco dělat, pak se musíme připravit na dlouhou duševní pouť, která není nepodobná efektivnímu hubnutí nebo dostávání se do lepší kondice. Jedná se o dlouhý proces se spoustou chyb, zlepšení i poklesů. Jako u ostatních civilizačních chorob i zde je řešení jednoduché, ale není lehké se k němu dopracovat.
Foto od: LeeAnn Cline a Sandra Seitamaa z Unsplash
