Pestrá strava nebo doplňky stravy?

V ideálním světě bychom měli z naší potravy vždy mít dostatek vitaminů a minerálů, v reálu je ovšem velmi složité takového stavu dosáhnout.

Otázku, zda máme dost živin, které naše tělo nutně potřebuje ke správnému fungování, si většinou klademe, až když nás začne trápit nějaký zdravotní problém.

To má své opodstatnění. Skutečnost je taková, že jestliže netrpíme nějakou formou poruchy zažívání, jíme dostatečně pestrou stravu a dostatečně se hýbeme, pravděpodobně budeme mít potřebných živin dostatek. Jenže neplatí to vždy a všude. Pojďme se nyní podívat na některé příklady, o kterých možná mnozí z nás nevědí.

Vitamin C

Například v létě bychom měli mít dostatek vitaminu C, protože ovoce a zelenina, které tento vitamin obsahují, zvyšují své zastoupení v naší stravě. Pokud byly vypěstovány v přirozených podmínkách, zajistí nám mnoho důležitých živin. Jiné je to už přes zimu, kdy ovoce, které jíme, se často sklízí ještě v nedozrálém stavu, a tudíž vitaminu C neobsahuje dostatečné množství. Stejně tak zimní brambory, navíc ještě bez slupky, už mnoho vitaminu C nemají. V našich končinách proto bylo tradiční zásobárnou vitaminu C kysané zelí v tepelně nezpracované podobě. Otázkou je, kolik reálně dnes sníme kysaného zelí? Asi to nebude mnoho, a proto je přes zimu žádoucí sahat po doplňcích s vitaminem C.

Vitamin D

Podobně bychom na tom v létě měli být se „slunečním“ vitaminem D, který se působením ultrafialových paprsků tvoří v kůži. Nemusí tomu ale vždy tak být, protože doporučení dermatologů, abychom se slunci vyhýbali nebo se alespoň mazali krémy s vysokým ochranným faktorem, proces tvorby vitaminu D neumožní. Například starší lidé se často před sluncem chrání nebo mají zahalené končetiny, takže sluníčko se jim na kůži nedostane. Přitom právě oni bývají ti, kteří nedostatkem živin často trpí, a to i kvůli zhoršujícímu se metabolismu a nedostatku kvalitní stravy.  Zdrojem vitaminu D je také strava, která však v našich končinách obsahuje vitaminu D nedostatečné množství. Tudíž opět mohou nastat situace, kdy nám vitamin D bude scházet a nebude možné jej jednoduše získat z potravy.  

Železo a vitamin B12

Jiným příkladem mohou být vegani a vegetariáni, kterým často chybí železo nebo vitamin B12, které lidský organismu neumí z rostlinné stravy dobře využít. Tyto látky daleko lépe získá z masa. Uvědomme si, že kráva má zažívací systém stávající ze čtyř žaludků, které zaručí, že, z pro nás obtížně zpracovatelné rostlinné stravy, nezbytné látky získá. Proto je červené maso často pro člověka nejvýznamnějším zdrojem některých minerálů a jiných látek a jeho dlouhodobá absence v potravě může mít negativní dopad na zdraví jedince.

Zažívání

Problémy s nedostatkem živin mohou mít také lidé s poruchami zažívání nebo ti, kteří užívají některé léky, které tvoří interakce s určitými látkami. Pomineme-li některá zánětlivá onemocnění střeva, dá se všeobecně říci, že poruchy vstřebávání jsou spojeny s narušenou střevní mikroflórou a s tím spojeným špatným stavem střevní sliznice. Zde mohou často pomoci zjednat nápravu probiotika. Pokud zvolíte symbiotika, tedy probiotikum s prebiotikem, účinek bude rychlejší. Ideální také je, pokud je probiotická bakterie chráněna proti poškození při průchodu žaludkem, např. sporou, což je přírodní ochranné zapouzdření.   

Pokud dojdeme k závěru, že nám některé důležité látky v těle chybí a nedokážeme je získat ze stravy, přichází na řadu doplňky stravy, které chybějící živiny doplní. Před jejich nákupem je dobré si zjistit obsažené množství účinné látky v denní dávce a kvalitu zpracování, aby bylo jisté, že daná látka může být v organismu dobře využita a její dávka je dostatečná. Jen tak nám může doplnit chybějící zásoby a investované peníze nejsou vyhozené.

foto Kaizen Nguyễn  z Unsplash

Total
0
Shares
Mohlo by vás zajímat